ŽIJ TAK ABYS MOHL NA KONCI ŽIVOTA ŘÍCT, ŽIL JSEM

Psychosa

27. června 2007 v 9:52 |  Nemoci

Silenstvi aneb psychosa

hovorové označení onemocnění psychotického charakteru
after_mad_world

Psychosy

Psychosy (-ózy) jsou choroby, jež se vyznačují různými poruchami činnosti duševní. Proto jsou tyto choroby zvány chorobami duše nebo chorobami duševními. Tato definice je ovšem co nejširší a vysvětluje mnohdy plynulý přechod mezi psychosami a * psychoneurosami (viz tam) nebo dokonce i mezi duševně nemocným a zdravým člověkem. Nikde není totiž systematické rozdělení a přesné rozlišení obtížnější, než právě u různých druhů psychos. [Psychosy] se projevují poruchami "já" (vědomí vlastní osobnosti), charakteru, asociací, představ, vněmů, pojmů, pocitů, myšlení, vědomí, afektivity, paměti, orientace, osobnosti a poruchami různých jiných funkcí duševních a mimo to i poruchami tělesnými.
Podle vzniku dělí se psychosy na endogenní (vrozené), jež vznikají z vnitřních příčin, t. j. na podkladě dědičného zatížení a na exogenní (získané), jež jsou působeny zevními příčinami (alkohol, lues, psychická traumata a pod.).
Klasické rozdělení psychos podle Kraepelina (1896) je dodnes nejobvyklejší. Kraepelin dělí [Psychosy] na získané a [Psychosy] z chorobného zatížení. Do prvé skupiny počítal 1. stavy vyčerpanosti (deliria, akutní zmatenost, akutní demenci, získanou neurastenii), 2. otravy (akutní: horečnaté delirium, deliria intoxikační při infekčních chorobách a při anorganických jedech, chronické: alkoholismus, morfinismus, kokainismus), 3. choroby z autointoxikace, z nesprávné výměny látkové (myxoedem, kretinismus, dementia praecox, katatonie, dementia paranoides, dementia paralytica), 4. duševní choroby při onemocnění mozku (gliosa, nádory, arteriosklerosa), 5. duševní choroby senilní involuce (melancholie, senilní demence).
Do druhé skupiny počítal 1. konstituční [Psychosy] (periodické [Psychosy] manio-melancholické a paranoiu), 2. všeobecné neurosy (epileptické [Psychosy], hysterické [Psychosy], traumatické neurosy), 3. psychopatické stavy (konstituční rozladěnost, utkvělé představy, impulsivní šílenost, sexuální psychopatii), 4. zaostalosti (imbecilita, debilita, idiotie).
Psychózy jsou stavy, při kterých dochází k poruše kontaktu s realitou. Znamená to, že v psychóze jinak vnímáme, myslíme a prožíváme.
Psychóza není jen jeden nebo jedna nemoc, ale jde o celou řadu prožitků, které jsou tak rozdílné, jako jsou různé životní prožitky každého z nás. Psychotický pohled na svět je dost odlišný od pohledu běžného. Proto psychózu lze přiblížit, ale nikoliv beze zbytku pochopit.
Psychotické poruchy můžeme rozdělit do několika skupin:
  1. Schizofrenie
  2. Schizotypální poruchy
  3. Duševní poruchy s bludy
  4. Akutní a přechodné psychotické poruchy
  5. Schizoafektivní poruchy (poruchy nálad)¨
  6. Maniodepresivní porucha
  7. Organické a symptomatické psychózy
  8. Jiné poruchy
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama